À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vidíte-li logo této kapely, musí vám být úplně jasné, co od ní lze čekat. Pokud náhodou ne, pak stačí mrknout na fotku tří maníků šikmookých krátkovlasých a už vám to dojde – trička Dying Fetus, Devourment a Cryptopsy je totiž jasně strkají do death/grind ranku. Jasně, až na to, že u Japonců to není věc až tak obvyklá. Ale na tomhle CD prostě nic jiného než US brutal death/grind nenajdete. A pokud byste chtěli hledat, něco jiného v textech, taky nepořídíte. Songy typu Putrefying Dead Flesh, My Blessed Sickness či Rotted Human Waste vás ujistí, že tady se daří jen plísním a hnilobě (a taky, že kluci mají mezery v angličtině...). CD bylo natočeno ve třech, ačkoli dneska už Vomit Remnants hrají v kvintetu. Na placičce najdete 8 věcí, z čehož předposlední věc je cover od Soils Of Fate (Faces Of The Deceased). Narozdíl od jejich demáčů, které vyšly i na CD, je na Supreme Entity výborný zvuk. Ačkoli slyšíte, že Keisuke tluče blány přes triggery, celkově zde máte dílko minimálně srovnatelné s počiny US kapel. Vomit Remnants se poněkud zbavili závislosti na svých oblíbencích Dying Fetus, ale přesto je jejich muzika nejblíž právě této bandě a jí podobným. Prostě je to modernější, malinko hopsavější nářez. Koneckonců mnozí z vás měli možnost posoudit jejich kvality na loňských festivalech, takže víte, o čem je řeč. V současné době se Vomiti přesunuli k US labelu a chystají se vydat nové CD, takže buďte připraveni!!! Zatím se ovšem oddejte „nadřazené bytosti“...
Prostě je to modernější, malinko hopsavější nářez. Koneckonců mnozí z vás měli možnost posoudit jejich kvality na loňských festivalech, takže víte, o čem je řeč. V současné době se Vomiti přesunuli k US labelu a chystají se vydat nové CD, takže buďte připraveni!!! Zatím se ovšem oddejte „nadřazené bytosti“...
8 / 10
Takanori Fujioka
- řev
Dan Gear
- kytara
Takanori Itagaki
- basa
Steve Eagle
- kytara
Keisuke Tsuboi
- bicí
1. Putrifying Dead Flesh
2. My Blessed Sickness
3. Decomposed Of Structure
4. Rotted Human Waste
5. Macabre Mementos
6. Engorgement
7. Faces Of The Deceased
8. Murderous Thoughts Determined
Indefensible Vehemence (MCD) (2001)
Supreme Entity (1999)
In The Name of Vomit/Brutally Violated Demos (1998)
Vydáno: 1999
Vydavatel: Macabre Mementos records
Kontakt: Vomit Remnants, c/o Keisuke Tsuboi, 411-6#101(media-nishi tokorozawa),Yamaguchi,Tokorozawa,Saitama 359-1145 Japan
Asi jediná originálna vec na tomto albume je to, že nevznikol v USA, ale ináč pohoda.
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.